PRODEJ KVALITNÍCH
VNITŘNÍCH DVEŘÍ

CHCETE STAVĚT, PORADÍME! - STAVEBNÍ SLOVNÍK

A - B - C - D - E - F - G - H - I - J - K - L - M - N - O - P - R - S - T - U - V - W-X - Z -

STAVEBNÍ SLOVNÍK - P

Pačok: bílý nátěr z vápenné barvy nebo směsi vápenné barvy, bílého cementu či jiných vodnatých nátěrových materiálů na neomítnuté zdivo.
Paleontologický nález: Paleontologický nález je věc, která je významným dokladem nebo pozůstatkem života v geologické minulosti a jeho vývoje do sou časnosti.
Palisády: kruhové nebo hranaté sloupy, jimiž se např. na svažitých pozemcích vytvoří opěra pro násyp, a tak lze získat rovný terén pro zahradu.
Palubky: Jsou to masivní dřevěná prkna, která musí být suchá, aby se po uložení nedeformovala či nesmršťovala.
Památka zapsaná v seznamu UNESCO: Památka zapsaná do Seznamu světového dědictví.
Památkové rezervace: Území, jejichž charakter a prostředí určuje soubor nemovitých kulturních památek, popřípadě archeologických nálezů, a která vláda České republiky nařízením prohlásí jako celek za památkovou rezervaci spolu se stanovením podmínek pro zabezpečení jejich ochrany. Tyto podmínky se mohou v potřebném rozsahu vztahovat i na nemovitosti na území památkové rezervace, které nejsou kulturními památkami.
Památkové zóny: Území sídelního útvaru nebo jeho části s menším podílem kulturních památek, historická prostředí nebo části krajinného celku, které vykazují významné kulturní hodnoty, a které proto ministerstvo kultury po projednání s orgány kraje prohlásí za památkovou zónu spolu se stanovení m podmínek jejich ochrany.
Památná místa: Nemovité věci a jejich soubory (včetně kombinovaných děl člověka a přírody) jež jsou dokladem dějin hmotného i duchovního života lidí v obcích a v krajině jako nositelé hodnot historických, uměleckých, sociálních a technických místního významu.
Památný strom: Mimořádně významný strom, skupina stromů nebo stromořadí, které jsou rozhodnutím orgánu ochrany přírody vyhlášeny za památné.
Parapet: část zdiva nebo zábradlí mezi podlahou a horní hranou parapetní desky. Výška parapetu je 90 (110) cm.
Parcela: má vždy své číslo. Jeden stavební pozemek sestává vždy z alespoň jedné parcely.
Parcela: Parcela je obraz pozemku, který je geometricky a polohově určen, zobrazen svislým průmětem hranic v katastrální mapě a označen parcelním číslem.
Parcelace: Dělení pozemku zpravidla pro účely stavební nebo pro jiné účelové využití.
Park: Objekt zeleně, ztvárněný do charakteristického kompozičního celku o výměře nad 0,5 ha a minimální šířce 25 m (historický, městský, lázeňský).
Parotěsná zábrana: těsnicí vrstva, která zabraňuje průniku vlhkostí do stavebních prvků. Vždy musí být aplikována na teplou stranu, tj. z vnitřní strany stavebního prvku (z místnosti).
Parter města: Přízemní část města, obvykle do výše druhého podlaží, kterou člověk nejvíce vnímá a v níž se dostává do bezprostředního styku s městem jako uživatel nebo vnímatel. Zahrnuje povrch terénu, první až druhé podlaží budov, uli ční mobiliář, zeleň atd. Jedná se o zorné pole chodce a místo jeho kontaktu s lidmi i objekty.
Pásky: šikmé prvky, které vyztužují konstrukci střechy v podélném směru. Zamezují, aby se vazba zastřešení nesklopila při vodorovném zatížení ve směru hřebene střechy.
Pergola: lehká otevřená zahradní konstrukce, zpravidla jako opora pro popínavé rostliny. Většinou zhotovena ze dřeva.
Pigmenty: v rozpouštědle anebo pojivu nerozpustné organické či anorganické barvivo.
Plán využití ploch: Základní část územního plánu, ve které se závazně stanoví funkční využití ploch pro celé území obce.
Plánovací smlouva: Plánovací smlouva řeší spoluúčast na úpravách nebo na vybudování veřejností užívané infrastruktury (technické, dopravní, sociální, vzdělávací apod.), umožňující nebo podmiňující realizaci a užívání navrhovaných staveb a změn v dotčeném území způsobem, který by nezhoršoval jeho dosavadní stav.
Plánovací souhlas: Plánovací souhlas je povinný podklad obce k územnímu řízení v případech, kdy pro dané území není schválen územní plán a je navrhována změna v nezastavitelném území nebo je navrhován takový záměr v zastavitelném území, který vyžaduje posouzení vlivu na životní prostředí.
Plány péče o vybraná zvláště chráněná území: Vývoj přírodních poměrů v národních přírodních rezervacích, přírodních rezervacích, případně v národních přírodních památkách a přírodních památkách a jejich ochranných pásmech se usměrňuje na základě plánů péče. Tyto plány obsahují pokyny pro regulaci přirozeného vývoje a lidských činností, zejména pro provádění praktických zásahů v příslušných zvláště chráněných částech přírody.
Platnost územního rozhodnutí: Územní rozhodnutí platí tři roky ode dne, kdy nabylo právní moci. Nepozbývá platnost, jestliže byla v této lhůtě podána žádost o vydání stavebního povolení nebo rozhodnutí, které plní obdobnou funkci. To neplatí, jestliže žádost o toto rozhodnutí byla zamítnuta, nebo jestliže bylo řízení zastaveno pro nedostatek součinnosti žadatele anebo proto, že vzal svou žádost zpět. Platnost územního rozhodnutí může být na žádost podanou nejpozději posledního dne platnosti územního rozhodnutí prodloužena, a to nejvýše o jeden rok.
Plocha: je prostor ohraničený uzavřenou linií – tj. linií, ve které žádný z koncových bod ů jejích úseček není volný – a je určený právě jedním definičním bodem. Ohraničující linie (polygon) je tvořena z prvků jedné třídy, skupiny nebo podskupiny.
Plocha monofunkční: Plocha určená pro stanovenou funkci, která vylučuje využití pro jiný typ funkcí s výjimkou tzv. funkcí doplňkových a výjimečně přípustných.
Plochá střecha: na rozdíl od šikmé střechy se plochá střecha dá zbudovat nad jakýmkoliv půdorysem. K odvedení srážkové vody postačuje sklon přibližně 3 %.
Plynovod: Rozvodné zařízení sloužící k dopravě plynu od předávacího místa výroby, těžby nebo uskladnění až k regulační stanici nebo plynovodní přípojce.
Podesta: zvýšená podlahová plocha. Podesta je též vodorovná plošina v místě změny směru schodiště.
Podkroví: ze stavebněprávního hlediska jde o každé podlaží nad nejvyšším plným podlažím, mající plochu, která se rovná ploše pod ním ležícího podlaží.
Podkroví: Přístupný prostor nad nadzemním podlažím, vymezený konstrukcí krovu a dalšími stavebními konstrukcemi, určený k účelovému využití.
Podlahová krytina: pojem zahrnuje všechno, co se položí nebo nalepí na podklad. Jsou známy různé druhy podlahových krytin: korek, linoleum, PVC, koberec, atd.
Podlahová lišta: zakrývá spáru mezi podlahovou krytinou a stěnou.
Podlahová vpust: ve sklepních prostorách nebo v koupelnách je voda odváděna podlahovou vpustí přímo do kanalizačního systému. Osvědčené hlavně v bezbariérových bytech.
Podlahová vyrovnávací hmota: nanáší se k vyrovnání podkladové vrstvy, která má rýhy, malé prohlubeninky nebo je nerovná.

Podlahové topení: způsob vytápění, při němž se netopí otopným tělesem, ale podlahou. Akumulátorem tepla je vrstva, v níž je uložen stočený topný kabel, trubky.
Podlaží nadzemní, podzemní: Podzemní podlaží, má úroveň podlahy nebo její větší části níže než 0,8 m pod nejvyšším bodem přilehlého terénu v pásmu širokém 3 m po obvodu stavby. Nadzemní podlaží je každé podlaží, které nemůžeme pokládat za podzemní. Počet nadzemních podlaží se počítá se po hlavní římsu, tj. nezahrnuje podkroví.
Podlažnost: Podlažnost lze mj. definovat také ve formě indexu, a to jako podíl hrubé podlažní plochy ku zastavěné ploše. Hovoříme-li o zástavbě čítající několik objektů, získáme „průměrnou podlažnost“.
Pohled: nárys fasády na stavebních výkresech. Nejčastěji se označuje podle orientace ke světovým stranám, např. východní pohled, jihozápadní pohled.
Pohledová hrana: Horizontální, v pohledech souvisle působící soubor hmot, zeleně nebo jiných přírodních prvků.
Pohledové stanoviště, pohledová linie: Bod nebo trasa, z nichž existují významné pohledy na dané území.
Pohledový horizont: Pohledové horizonty uzavírají jednotlivé panoramatické pohledy, jsou vztaženy k jednotlivým pohledovým stanovištím.
Pohyblivé vnitřní stěny: nenosné stěny, které lze horizontálně nebo vertikálně posouvat. např. posuvné nebo skládací stěny.
Pojistková skříň: jsou v ní jištěny jednotlivé elektrické okruhy automatickými pojistkami.
Politika územního rozvoje: Nástroj plánování na celostátní úrovni, zaměřený na koncepční otázky využívání území a požadavky jeho změn v dlouhodobém výhledu.
Polyfunkčnost, monofunkčnost: V urbanismu je polyfunkční objekt, zóna nebo území zahrnující více různých funkcí. V obecné rovině se může jednat i např. o věc, zařízení apod., které lze pro více funkcí použít. Opakem uvedeného je monofunkčnost.
Porobetonové tvárnice: patří do skupiny lehkých betonových tvárnic, jsou vyrobeny z cementu, křemičitého písku, vody a plynotvorné přísady. Pórobetonové tvárnice nejsou vypalovány, ale tvrdnou působením páry.
Pořizování územně plánovací dokumentace: O pořízení ÚPD rozhoduje ten orgán, který je příslušný k jejímu schválení. Obec pořizuje pro své území územní plán obce, regulační plány a územně plánovací podklady. Ministerstvo pro místní rozvoj pořizuje územní plány velkých územních celků. Pořizování zahrnuje vypracování, projednání a schválení zadání, zpracování konceptu řešení, projednání konceptu řešení, vypracování souborného stanoviska, zpracování návrhu a projednání návrhu ÚPD. Náklady spojené s po řízením ÚPD hradí orgán územního plánování, který ji pořizuje. Orgán územního plánování může požadovat částečnou, nebo úplnou úhradu nákladů za pořízení ÚPD od právnických nebo fyzických osob, podnikající ch podle zvláštních předpisů, jejichž výhradní potřebou bylo pořízení ÚPD vyvoláno.
Posouzení EIA: hodnocení vlivu na živ. Prostředí. Provádí se pro zákonem stanovené investičních záměry (tj. ty, které mohou významně ovlivnit životní prostředí). Dokumentace EIA zkoumá projekt z hledisek vlivu na ekosystémy, vlivu na antropogenní systémy, vlivu na obyvatelstvo, velkoplošných zásahů do krajiny.
Potěr: nanáší se na nosný podklad, např. na betonový strop. Mezi potěr a podklad je možno vkládat izolační nebo separační vrstvu.


Povolování staveb: Stavby, jejich změny a udržovací práce se mohou uskutečňovat jen podle stavebního povolení nebo na základě ohlášení stavebnímu úřadu. Stavební povolení se vyžaduje, pokud zákon nebo prováděcí předpisy nestanoví jinak, při stavbách každého druhu bez ohledu na jejich stavebně technické provedení, účel a dobu trvání. Stavební povolení se vyžaduje u změn stávajících staveb. Ohlášení stavebnímu úřadu postačí u drobných staveb a u stavebních úprav, kterými se nemění vzhled stavby, nezasahuje se do nosných konstrukcí stavby, nemění se způsob užívání stavby.
Pozdržení splátky: aby byla jistota, že řemeslné práce budou řádně vykonány a že bude dodržen termín, může stavebník dohodnout zadržení splátky ve výšce až 5 % čisté dohodnuté sumy.
Pozednice: hranol ukončující obvodovou stěnu domu.
Pozemek: každá zaměřená a do pozemkové knihy zapsaná plocha parcely je pozemek. Je-li z větší plochy s jediným pozemkovým číslem vykoupena část, bude označena jako parcela.
Pozemek: Pozemek - přesně vymezená část zemského povrchu (tj. souše), popř. část území, která je předmětem určitých právních vztahů. Pozemek je podle občanského zákoníku nemovitostí. Pro jednotlivé druhy kultur se do katastru nemovitostí zapisují charakteristiky, blíže určující druh pozemku.
Pozemková kniha: veřejný soupis, v němž jsou zaneseny všechny pozemky
Pozemková mapa: jsou v ní. např. posuvné nebo skládací zakresleny všechny parcely se stěny. svými čísly.
Pozemkové úpravy: Pozemkové úpravy jsou změny v uspořádání pozemků v určitém území, provedené za účelem vytvoření půdně ucelených hospodářských jednotek podle potřeb jednotlivých vlastníků půdy a s jejich souhlasem a podle celospolečenských požadavků na tvorbu krajiny, životního prostředí a na investiční výstavbu. Pozemkovými úpravami se uspořádávají vlastnická práva k pozemkům a s nimi související věcná břemena, pozemky se jimi prostorově a funkčně upravují, scelují nebo dělí a zabezpečuje se jimi přístupnost pozemků a vyrovnání jejich hranic. Současně se jimi vytvářejí podmínky k racionálnímu hospodaření, k ochraně a zúrodnění půdního fondu, zvelebení krajiny a zvýšení její ekologické stability. O provedení pozemkových úprav a souvisejících úkonech rozhoduje okresní pozemkový ú řad za podmínek stanovených zákonem. Schválený návrh pozemkových úprav je závazným podkladem pro územně plánovací dokumentaci.
Pracovní spáry: větší a složité stavební díly z betonu nemohou být zhotoveny v jedné pracovní fázi. Přerušením betonování vznikají pracovní spáry.
Práh: spodní ohraničení mezi dveřmi a podlahou.
Práva sousedů: kdo staví a má sousedy, musí brát ohledy na jejich práva. Stanovení těchto práv je zahrnuto ve stavebním zákoně.
Problémový výkres: Průzkumy a rozbory obsahují problémový výkres, který souhrnně znázorňuje hlavní střety zájmů v řešeném území a nejdůležitější problémy, jež má řešit ÚPD.
Prodejní plocha: Hrubá podlažní plocha maloobchodního zařízení, kde při prodeji zboží dochází ke kontaktu se zákazníkem (nikoli tedy sklady, komunikace, související administrativní plochy ani nezbytná příslušenství).




Program obnovy vesnice - Program obnovy venkova: Program obnovy venkova navazující na dřívější Program obnovy vesnice je ucelený koncepční dokument, jehož záměrem je reálná obnova vesnice a venkovského prostoru. Vytyčuje cíle významné pro celý stát i pro konkrétní obce. Jde především o udržení, obnovu a rozvíjení místních kulturních a společenských tradic, rozvoj hospodářství, obnovu stavebního fondu i místního rázu jednotlivých venkovských obcí a o udržení, obnovu a účelné využití přirozeného produkčního potenciálu okolní zemědělsky využívané krajiny při zachování a rozvíjení její přírodní a estetické hodnoty. Program obnovy venkova představuje jak metodické východisko pro přípravu místních programů obnovy jednotlivých obcí, tak dotační titul, ze kterého je přispíváno obcím na konkrétní akce. Velký důraz je kladen také na rozvíjení participace obyvatel, jednotlivců i různých spolků či organizací, na obnově a rozvoji obce. Součástí programu je každoročně pořádaná soutěž o titul Vesnice roku.
Program péče o krajinu: Společný program Ministerstva zemědělství ČR a Ministerstva životního prostředí ČR je zaměřen na podporu ochrany a tvorby krajiny. Jeho cílem je zachování a posílení mimoprodukčních funkcí krajiny (především ekologických a vodohospodářských), kladné ovlivnění tvorby krajiny a omezení nevhodných způsobů využívání krajiny.
Program regenerace historických měst: Je souborem účelově zaměřených, veřejně prospěšných opatření, směřujících k záchraně historicky nejcennějších částí měst. Program je opětné obnovení kulturních hodnot a ozdravění životního prostředí historických sídel, ale také vytvoření atraktivních ohnisek rozvoje podnikatelských aktivit, za předem dohodnutých podmínek ochrany. Regenerace v podstat ě znamená soubor zhodnocujících činností (přestavby, rekonstrukce, modernizace atd.), při nichž je zachována podstata urbanistické struktury i jednotlivých objektů. Cílem je zhodnotit prostředí, prostorovou kompozici, urbanistické soubory i objekty a zabezpečit estetický výraz, vhodnou funkční náplň a vyhovující provozně technické vybavení.
Program revitalizace říčních systémů: Program revitalizace říčních systémů ČR vznikl v roce 1992 a zahrnuje čtrnáct okruhů aktivit, které je možno shrnout následovně: zvýšení retenční schopnosti krajiny, náprava nevhodně provedených pozemkových úprav, obnova přirozené funkce toků a jejich koryt. Koncepční, posuzovací a kontrolní úlohu v rámci PRŘS provádějí orgány MŽP ČR. Je hrazen z vládních prostředků.
Program rozvoje územního obvodu obce: Program rozvoje územního obvodu obce je integrovaný plánovací dokument, dle něhož obec zajišťuje ve svém územním obvodu hospodářský, sociální a kulturní rozvoj, ochranu a tvorbu životního prostředí. Dlouhodobě tento dokument formuluje strategické cíle rozvoje. Na střednědobé plánovací úrovni slouží zejména pro formulaci zadání plánovacích dokument ů (komplexních, územních i odvětvových) pro jednotlivé akce. V krátkodobé plánovací úrovni umožňuje kvalifikovaná rozhodnutí v souladu se strategickými cíli jak zástupcům obecní samosprávy, tak podnikatelské veřejnosti. Schvalování programu rozvoje patří do samostatné působnosti obce a je vyhrazeno zastupitelstvu obce, stejně jako kontrola plnění programu rozvoje.
Program rozvoje vodovodů a kanalizací územního celku: Program rozvoje vodovodů a kanalizací územního celku (okresu, regionu nebo skupiny okresů regionu) má za cíl analyzovat podmínky pro zjištění žádoucí úrovně infrastruktury vodohospodářského rozvoje územního celku. Má stanovit základní koncepci rozvoje zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod pro danou oblast, s ohledem na vlastnické vztahy, možnosti financování a sociální průchodnost navržených postupů. Dokument má být průběžně aktualizován a schopen pružně přijímat nové vstupy a údaje. Tento program se zpracovává dle pokynu ministerstva zemědělství.
Projektant: Fyzická nebo právnická osoba, která je ve smluvním vztahu investorovi odpovědná za zpracování příslušných částí dokumentace. Tento je i označením profese, respektive fyzické osoby vyhovující kvalifikačním nárokům (např. autorizovaná osoba ve výstavbě).
Projektování: Obecné označení pro proces, v němž se navrhuje řešení určitého konkrétního projektu (ve smyslu záměru) v jednotlivých fázích jeho přípravy a realizace Ve výstavbě chápeme projektování jako tvorbu dokumentace projektů.

Projektové podklady: Jakékoliv podklady potřebné pro zpracování dokumentace určitého projektu (informace o dodávkách, výrobcích atd.).
Proluka: Nezastavěný prostor ve stávající souvislé zástavbě včetně nezastavěného nároží, který je určen k zastavění.
Prostupnost území: Prostupnost území je obecný pojem, který je odvozen od potřeby odbourávat stávající bariéry v prostupnosti území, zejména pro pěší a zabránit vzniku nových bariér v území. Cílem prostupnosti území je zachovat, případně vytvořit nové průchody nebo průjezdy ve směru pohybu lidí, například ve vazbě na zastávky MHD, školy, základní služby a vybavenost (jako jsou nap ř. obchody, zdravotnictví, veřejná správa, zábavní zařízení), sportovní a rekreační možnosti, významná pracoviště a další specifické aktivity. Prostupnost území může být zajištěna veřejně přístupnými komunikacemi a prostranstvími, chodníky, průchody a pasážemi a měla by být zajištěna nepřetržitě. V odůvodněných případech může být omezena na denní dobu, například u obchodních pasáží, vybraných parků či rekreačních ploch. V takových případech musí být v blízkosti k dispozici náhradní, časově neomezený průchod.
Protihluková ochrana: při venkovní hladině hluku 62 dB (hluková hladina 3) se užívají okna protihlukové třídy 3. Tato okna vykazují ověřenou míru zvukové izolace 37 dB. Snižují hladinu hluku v prostoru na 25 dB.
Protipožární dveře: dveře, které chrání proti ohni, je nutno zabudovat do protipožárních stěn a kotelen.
Protipožární stěna: vnější nebo dělicí stěna, která má při požáru na delší dobu zabránit rozšíření ohně.
Provozovatel informačního systému veřejné správy: Provozovatelem informačního systému veřejné správy se rozumí subjekt, který provádí alespoň některé informační činnosti související s informačním systémem. Provozováním informačního systému veřejné správy může správce pověřit jiné subjekty, pokud to jiný zákon nevylučuje.
Průmyslový obvod: Plánovitě řešená ucelená část zóny pro průmyslovou výrobu, v níž jsou koordinovanou výstavbou nebo přestavbou soustředěny průmyslové závody, které na základě sdružených investic staví a využívají společné komunikace a zařízení dopravy, technické sítě a zařízení, případně budovy a zařízení sociální aj. Průmyslové obvody mohou být vnitroměstské, okrajové i mimoměstské.
Průtokový ohřívač: přístroj, který ohřeje čerstvou vodu z vodovodu při průtoku tenkými trubkami na požadovanou teplotu.
Průvlak: vodorovný nosník, který přebírá zatížení stěny nebo stropu a přenáší ho na stěny, podpěry nebo sloupy.
Předkupní právo: předkupní právo na nemovitost vzniká jen tehdy, jestliže toto právo vlastníci předem přiznali.
Předkupní právo: Předkupní právo přísluší tomu, komu musí být věc podle smlouvy nebo podle zákona nabídnuta ke koupi, kdyby ji povinná fyzická či právnická osoba hodlala prodat, popřípadě, bylo-li to dohodnuto, i jinak zcizit, nap ř. darovat. Předkupní právo může být sjednáno ve smlouvě kupní, ale i ve smlouvě směnné, na kterou se přiměřeně použije ustanovení o smlouvě kupní. Předkup právo zavazuje pouze toho, kdo slíbil nabídnout věc ke koupi, ale může být sjednáno i jako věcné právo, takže pak zavazuje i právní nástupce povinné osoby. Toto právo je nepřevoditelné na jinou osobu a nepřechází ani na dědice oprávněné osoby.
Předměstí: Území, které s městem přímo souvisí a tvoří funkční součást jeho organismu, je však od něho odděleno hranicemi historickými, administrativními atd. Nejčastěji na počátku 19. století vznikají po obvodu historicky vymezeného města území, charakterizovaná mísením průmyslu, dopravy a bydlení. Uplatňuje se v nich často volnější, neorganizovaná struktura zástavby.
Předsazená fasáda: před nosnou vnější stěnu předsazená fasáda jako obložení. Předsazená fasáda má pouze estetický účel a funkci ochrany před povětrnostními vlivy.
Přechodně chráněné plochy: Území s dočasným nebo nepředvídaným výskytem významných rostlinných nebo živočišných druhů, nerostů nebo paleontologických nálezů může orgán ochrany přírody svým rozhodnutím vyhlásit za přechodně chráněnou plochu.
Překlad: horní vodorovné konstrukční ohraničení otvoru ve stěně (okenní překlad, dveřní překlad).
Přesah střechy: část střechy, která přečnívá před vnější zdi
Převzetí hrubé stavby: hrubou stavbu musí převzít stavební úřad. Na místě je zkontrolováno, zda se stavba shoduje s předloženým projektem a návrhem.
Převzetí stavby (kolaudace): úřední potvrzení, že objekt nemá z hlediska stavebního zákona a stavební techniky žádné nedostatky, a je tedy připraven k užívání.
Příčné větrání: vzniká, když otvory pro přívod a odvod vzduchu leží na opačných stranách.
Přímé větrání: přirozené větrání, které nastává při úplném otevření okna.
Příměstská zóna: Též „zájmová oblast města“. Území vně městského obvodu, které má silné vazby s městem a o které město projevuje eminentní zájem. Užší příměstská zóna je charakteristická typem příměstského osídlení, jsou do ní i vysunuty některé městské funkce. Širší příměstská zóna je využita pro speciální zemědělskou výrobu, těžbu stavebních hmot atd., tvoří však často též rekreační zázemí města, obsahuje zdroje pitné vody apod.
Přípravné práce: Přípravné práce pro vznik územně plánovací dokumentace zahrnují: a) vymezení řešeného území v mapových podkladech, b) shromáždění dostupných podkladů a informací o stavu území, c) vyhodnocení uvedených podkladů a informací.
Přípustnost staveb: Umístění stavby do dané regulované plochy může být : přípustné (tj. bez omezení, ovšem za podmínek determinace příslušnou právní úpravou), podmíněně přípustné (pokud jsou kromě podmínek daných právní úpravou splněny i další podmínky uvedené v regulativu) výjimečně přípustné (pokud se výslovně v regulativu uvedený předpoklad výjimečnosti nedostává do rozporu s právní úpravou a neexistuje vhodnější alternativní řešení) anebo nepřípustné (tj. neproveditelné přinejmenším v době platnosti dané územně-plánovací dokumentace).
Přírodní hodnoty území: Jde o takové nesporné kvality, které byly v daném území vytvořeny bez působení člověka.
Přírodní památka: Přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště vzácných nerostů nebo ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s regionálním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk, může orgán ochrany přírody vyhlásit za přírodní památku; stanoví přitom také její bližší ochranné podmínky.
Přírodní park: Přírodní park je rozsáhlejší území, zpravidla nad 1000 ha, s významnými soust ředěnými estetickými hodnotami, které sice nespadá do kategorie zvláště chráněných území jmenovitě uvedených v zákoně o ochraně přírody a krajiny, avšak může být zřízeno jako přírodní park orgánem ochrany přírody (nejčastěji referátem životního prostředí okresního úřadu) obecně závazným předpisem, v němž může být stanoveno omezení takového využití území, které by znamenalo zni čení, poškození nebo rušení stavu tohoto území.
Přírodní podmínky: Soubor faktorů, kterými je charakterizována lokalita nebo stanoviště (klima, geologické, pedologické a hydrologické poměry, reliéf terénu apod.).
Přírodní rezervace: Menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystém ů typických a významných pro příslušnou geografickou oblast může orgán ochrany přírody vyhlásit za přírodní rezervace; stanoví přitom také jejich bližší ochranné podmínky.
Přírodní sklep: pravý přírodní sklep má stěny z pálených cihel a podlahu z udusané zeminy. V takovém prostoru je stálá teplota a vlhkost vzduchu.
Přírodní zdroj: Přírodní zdroj je část živé a neživé přírody, kterou člověk využívá nebo může využívat k uspokojování svých potřeb.
Přísady: materiál (směs písku a štěrku) rozličné zrnitosti, který se přidává do betonu.
Přístřešek: zastřešení domovních dveří nebo místa vstupu do domu.
Přivaděč místní: Úsek silniční komunikace od poslední křižovatky v síti místních komunikací po zaústění do dálnice, do silnice pro motorová vozidla, do autodráhové nebo jiné nadřazené komunikace. Je vyhrazen pro vozidla, mající přístup na nadřazenou komunikaci.
Půdní nadezdívka: zvýšení vnější zdi budovy nad strop nejvyššího podlaží pro lepší využití podkroví.
Pultová střecha: má jednu střešní rovinu.