CHCETE STAVĚT, PORADÍME! - STAVEBNÍ SLOVNÍK

STAVEBNÍ SLOVNÍK - O

Obec

Obec je základním územním samosprávným společenstvím občanů; tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce. Obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem vyjádřený v zákonech a jiných právních předpisech.

Obchodní zařízení místního významu

Maloobchodní plochy zpravidla v docházkové vzdálenosti obyvatel. Soustřeďuje do 15 000 m2 prodejní plochy.

Obchodní zařízení obvodního významu

Kapacitní soustředění maloobchodních ploch zpravidla v těžišti pohybu obyvatel a v dosahu hromadné dopravy (dojížďka os. vozů 10 minut). Soustřeďuje do 15 000 - 40 000 m2 prodejní plochy.

Obchodní zařízení regionálního významu

Velkoplošné, velkokapacitní soustředění maloobchodních ploch a ploch doplňkových u kapacitní městské komunikace ve vnějším městském pásmu. Slouží obyvatelům města i přilehlým obcím regionu (dojížďka 20 minut). Soustřeďuje nad 40 000 m2 prodejní plochy.

Objem prostoru

nejužívanějšími jednotkami jsou metr kubický = m3 (1 m x 1 m x 1 m), decimetr kubický nebo litr = dm3 (1 dm x 1 dm x 1 dm), centimetr kubický = cm3 (1 cm x 1 cm x 1 cm).

Objemová hmotnost

hmotnost materiálu včetně pórů, mezer apod. v kg/m3. Objemová hmotnost je stanovována pro vyschlé stavební materiály.

Oblast cestovního ruchu

Územní celek převážně stejných (homogenních) přírodních podmínek, vlastností a předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu a rekreace.

Obnovitelné zdroje

Zdroje energie nebo surovin pro člověka, které se částečně nebo úplně obnovují v přirozeném nebo antropogenně ovlivňovaném koloběhu látek a energií (např. energie větru, slunce, přílivu a odlivu, energie biomasy).

Obytná čtvrť, obytný obvod

Obytný celek vyšší kategorie o cca 15 000 - 30 000 obyvatel. Obsahuje v rámci čtvrťového nebo obvodového centra vyšší občanské vybavení. Toto centrum již není dosažitelné pouze pěšky, motorovou dopravu nelze řešit výhradně po obvodě, čtvrtí nebo obvodem procházejí základní komunikace. U velkých sídel bývá užíván termín obytný městský sektor. Zde se již jedná o polyfunkční část města s převážnou funkcí obytnou, doplněnou vyšší celoměstskou vybaveností i pracovními příležitostmi.

Obytná plocha

plocha vypočítaná z rozměrů hrubé stavby, započítatelná podlahová plocha jednotlivých místností, které slouží výhradně k bydlení.

Obytná skupina

Nejnižší - v podstatě nesoběstačný - funkční celek v rámci obytné zóny, mající velikost cca 300 - 3000 obyvatel. Význam zřejmě ztrácí pojem „obytný okrsek“, jímž byl dříve samostatně sledovaný funkční celek v rámci obytné zóny o velikosti cca 3500 - 6000 obyvatel.

Obytný soubor

Cílevědomě navržená, komplexně vybavená, ucelená část obytné zóny.

Ocel

hutnicky upravené pružné železo, nerezaví tak rychle a vyrábí se z ní velká část stavebních produktů.

Odevzdávání tepla

z otopných zařízení se uskutečňuje sáláním a konvekcí.

Odpadní potrubí

odvádí odpadní vodu z domu do dešťové stoky a kanalizace.

Odstupy budov, vzdálenosti staveb

ve stavebním řádu a stavebním zákoně jsou předepsány minimální vzdálenosti budov a mezi budovami. Vzdálenosti jsou stanoveny v územním, zastavovacím plánu.

Odvětrávání

označení pro větrání předsazených obložení na rozdíl od uzavřených vzduchových vrstev. Vzduch musí přirozeně proudit zdola nahoru mezi obložením a stěnou, resp. střechou.

Odvětvový generel

Odvětvové generely pořizují příslušné odvětvové orgány nebo organizace jako koncepční dokumenty rozvoje odvětví nebo činnosti v rámci odvětví. Odvětvové generely se využívají při zpracování územně plánovací dokumentace a nenahrazují je územní generely.

Ochrana krajinného rázu

Krajinný ráz představuje přírodní, kulturní a historickou charakteristiku určitého místa či oblasti. Jeho ochrana zakotvená v Zákoně o ochraně přírody a krajiny spočívá v bránění před činnostmi snižujícími jeho estetickou a přírodní hodnotu. Umísťování a povolování staveb je možné jen s ohledem na zachování zájmů ochrany přírody, kulturních dominant krajiny a jejího harmonického měřítka. K ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami, který není součástí zvláště chráněných území, může orgán ochrany přírody zřídit přírodní park.

Ochrana památek

Ochrana památek zahrnuje komplexní péči o zachování kulturně historických hodnot, jejich udržení v dobrém stavu a jejich ochranu před ohrožením, poškozením nebo znehodnocením. Dále je v ochraně památek obsažena i povinnost užívání památek pouze takovým způsobem, který odpovídá jejich kulturnímu významu, památkové hodnot ě a technickému stavu.

Ochrana proti blesku

doporučuje se u domů v exponované poloze nebo u stavebních prvků, které jsou zvláště vystaveny zásahu blesku (vysoké komíny, masivní kovová balkonová zábradlí apod.). Uzemnění lze realizovat prstencovým vedením kolem domu nebo hloubkovým zemničem.

Ochrana přírody a krajiny

Soubor hledisek přispívajících k udržení a obnovení přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás i k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji. Ochranou se rozumí vymezená péče státu a fyzických i právnických osob o volně žijící živočichy, planě rostoucí rostliny a jejich společenstva, o nerosty, horniny, paleontologické nálezy, geologické celky, ekosystémy a krajinné celky, jakož i péče o vzhled a přístupnost krajiny.

Ochrana veřejných zájmů v území

Ochrana veřejných zájmů v území je hájení zájmů společnosti na takovém uspořádání území a na takových změnách v jeho využití, které slouží k naplňování cílů trvale udržitelného rozvoje.

Ochrana zemědělského půdního fondu

Ochrana zemědělského půdního fondu (ZPF) je upravena zákonem, který stanoví základní zásady ochrany při územně plánovací činnosti, při zpracování návrhů na stanovení dobývacích prostorů, při zpracování zadání staveb, při stavební, těžební a průmyslové činnosti a při geologickém a hydrogeologickém průzkumu. Stanoví také podmínky pro odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu a působnost orgánů ochrany ZPF. Hlavní zásadou ochrany ZPF je, že pro nezemědělské účely je nutno použít především nezemědělskou půdu, nezastavěné a nedostatečně využité pozemky v současně zastavěném území obce nebo na nezastavěných plochách pozemků staveb mimo toto území, stavební proluky a plochy získané zbořením přežilých budov a zařízení. Jednotlivé půdy jsou zařazeny do tříd ochrany ZPF podle příslušnosti ke kódu bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ). V zásadě platí, že první třídu lze ze ZPF odejmout jen výjimečně a druhou podmínečně. Další pokyn upravuje výši odvodů za zábor ZPF, která rovněž vychází z příslušného kódu BPEJ

Ochranná pásma

Ochranná pásma jsou území daná zákonem nebo vyhlašovaná územním rozhodnutím, ve kterých se zakazují nebo omezují určité činnosti z důvodů ochrany zájmů společnosti, zejména z hlediska ochrany ovzduší, zájmových území ochrany přírody, ložisek nerostů a báňských staveb, provozu průmyslových a zemědělských podniků, dopravních staveb a inženýrských sítí, vodních toků a zdrojů povrchových a podzemních vod určených pro zásobování pitnou vodou ap.

Ochranná pásma zvláště chráněných území

Je-li třeba zabezpečit zvláště chráněná území před rušivými vlivy z okolí, může být pro ně vyhlášeno ochranné pásmo, ve kterém lze vymezit činnosti a zásahy, které jsou vázány na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody. Ochranné pásmo vyhlašuje orgán, který zvláště chráněné území vyhlásil, a to stejným způsobem. Pokud se ochranné pásmo národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace nebo přírodní památky nevyhlásí, je jím území do vzdálenosti 50 m od hranic zvláště chráněného území.

Ochranné pásmo

Území, v němž se stanoví zvláštní podmínky, jichž je nutno dbát při pořizování územně plánovací dokumentace a dalších dokumentací. Lze zde omezit nebo zakázat určitou činnost, nařídit úpravu stavby či prostoru, pozemku atd. Chráněna může být činnost, zdroj nebo hodnota před negativními vlivy okolí nebo naopak okolí před důsledky činnosti provozované na určitém zdrojovém území. Ochranné pásmo může být vyhlášeno též okolo kulturní památky, souboru či památkové rezervace. Rozhodnutí o ochranném pásmu vydává stavební úřad. Obec, je-li stavebním úřadem, může dle § 133 SZ vyhlásit obecně závazným předpisem stavební uzávěru nebo chráněné území.

Ochranné pásmo památky

Vyžaduje-li to ochrana nemovité kulturní památky nebo jejího prost ředí, vymezí okresní úřad po vyjádření krajské organizace státní památkové péče ochranné pásmo. Okresní úřad po dohodě s dotčenými orgány státní správy může v ochranném pásmu omezit nebo zakázat určitou činnost nebo učinit jiná vhodná opatření. Je-li nezbytné k vytvoření ochranného pásma získat některé pozemky nebo stavby, popřípadě provést jejich odstranění a nedojde-li k dohodě s vlastníkem, lze pozemky a stavby vyvlastnit. Lze také nařídit nezbytné úpravy stavby, jiného zařízení nebo pozemku.

Ochranný profil na odvod dešťové vody

profil na odvádění vody zabudovaný ve spodní drážce okenního rámu.

Okap

spodní hrana šikmé střechy, která probíhá rovnoběžně s hřebenem střechy.

Okapnice

na oknech a dveřích, které jsou bez ochrany vystaveny dešti, by měla být namontována okapnice, odvádějící dešťovou vodu.

Okapové tašky

speciálně tvarované střešní tašky, které odvádějí dešťovou vodu ze střechy do žlabu.

Okenní rám

vsazený rám z kovu, dřeva nebo betonu, který se zabuduje během hrubé stavby do okenních otvorů a po dokončení hrubých prací a omítek slouží k osazení okna.

Okenní římsa

k oknu patří vnější a vnitřní římsa, parapet (parapetní deska).

Okna

umožňují přístup světla a vzduchu do místností. Stavební řád stanovuje, jak velkou plochu oken objekt potřebuje. Nejčastěji má okenní plocha tvořit desetinu půdorysné plochy místnosti.

Osídlení

Soubor všech sídelních útvarů, základních výrobních a nevýrobních fondů a veškerého obyvatelstva v daném území, zahrnující i vztahy mezi jednotlivými sídelními útvary ve sféře výroby, obsluhy, bydlení a rekreace i vztahy mezi těmito sférami.

Ostění

označení vnitřní plochy otvorů ve zdi, nik nebo oblouků, např. dveřní ostění, okenní ostění.

Otopná tělesa

společný pojem pro všechny druhy výměníků tepla, prvků, které odevzdávají teplo z teplonosných médií do vnitřního prostoru objektu.